FEJETON „Připrav se, hrajem...“
( 18. června 2007 )
  • Ostrava má málo volně přístupných míst pro sportování, zejména pak pro basket!

  • „Tak jako budovatel se každý den ke své práci navrací, umělec hudební nedá spát svému nástroji, tak i pouliční sportovci den co den podstupují své boje „o přežití“. Chce-li si někdo jen tak zakopat s míčem, postačí mu kolega a kousek trávy. I ta branka se vždycky někde nějaká najde. Potřeba streetbalistů je však mnohem stěžejní – koš. Mekkou ostravských basketbalistů se postupem času stává sportovní areál na Ostrčilově ulici. Před několika lety vybudovaný areál tiší touhy fotbalistům, atletům, pinkpongistům a taky hlavně basketbalistům. A proč právě tento areál je hochům s dlouhýma kraťasama, potítky na těle, a tričky bez rukávů oblíbený? Je to prosté, nikde jinde žáden jiný není !!!

    Absence „děravých“ košů je až zarážející, a jak by jistě každý zarytý fanoušek tohoto sportu zvolal, až do nebe volající. Slezská, centrum, Přívoz... všichni obyvatelé těchto končin to ví. Za basketem musí na „Ostrčilku“. Úroveň sportovních hřišt celkově na území města Ostravy znatelně poklesla. S vzrůstem kriminality a vandalství se školy obrátily na razantní opatření pro svá hřiště. Pomocí vysokých plotů, vypuštěných psů a asertivních důchodců zrušili přístup veřejnosti na své pozemky a pouličním hráčům nezbývá nic jiného, než hledat…

    Zatímco ve světe se basketbal teší takové oblíbenosti, že v každé tělocvičně se nachází alespoň jeden koš a města zřizují velkolepá centra pouze s basketbalovou tématikou, tak v našem městě basketbal končí ve dveřích z tělocvičny. Nebýt světského nápadu vybudovat areál sportu v centru města a zasvětit jej z části veřejnosti, musely by zástupy, možná i celé autobusy hráčů cestovat po sídlištích na kraji města a hledat opuštěný koš, který přežil toky let, kdy po zřízení byl naprosto sám ponechán svému soudu a zůstal obstojně rovný, neboť pouličním amatérům jde o zábavu, nechtějí, aby se jim koš klaněl…

    Sport, který si v oblíbenosti nezadá s floorbalem nebo i ledním hokejem postupem času v našem městě umírá. Umírá v době, kdy začal kvést. Květina sportu, která vyrostla sama od sebe a svým bytím zdobí každou zahradu, rovněž sama v Ostravě umírá.
    Obuvam tenisky, beru balon a idu na tu svoju „Ostrčilku“.
    Díky městu za ni, jenom za ni…“

    Vybavené basketbalové hřiště - sen ostravských basketbalistů!
    Vybavené basketbalové hřiště - sen ostravských basketbalistů!

    18.6.2007 (ice.mike)